Stěhování do Anglie, část 2.

Rozloučili jsme se s Českou republikou a teď se přesuneme přímo do Anglie – mého nového domova. I tady zkusím sepsat základní věci, které vás po příjezdu čekají a na které je třeba si dát pozor.

180220142844-001

Doprava

Na začátek je třeba říct si něco o samotné dopravě do Anglie. Vybrat si můžete mezi cestováním letadlem, autobusem nebo autem.

Letecky

Letadlo je ta nejrychlejší a pro většinu nejpohodlnější varianta. Do Velké Británie létá z České republiky spousta nízkonákladových společností  jako RyanAir, Easyjet či Wizzair. Ceny letenek se pohybují v rozmezí od 500 do 6 000 Kč. Záleží v jakém období letíte a s jakým předstihem si koupíte letenku. Vyplatí se sledovat také akční nabídky, které společnosti nabízí během celého roku.

Osobně vždy porovnávám ceny pomocí webového portálu, který mi na základě mých požadavků najde tu nejlevnější nabídku. Mým oblíbeným serverem je pelikan.cz, kromě něj můžete vyzkoušet také letuska.cz nebo skyscanner.net.

Výhodou nízkonákladových společností je, že ve většině případů umožňují odbavení on-line. Což znamená, že stačí pouze předložit vytisknutou palubní letenku a jít rovnou k bezpečnostní a pasové kontrole. Díky tomu nemusíte být na letišti 2 hodiny předem a trávit spoustu času čekáním ve frontě na odbavení.

Většina společností vás odbaví online zhruba 14 až 30 dní před odletem.

Nevýhodou může být, že je v ceně letenky zahrnuto pouze jedno příruční zavazadlo o stanovené váze a rozměrech. Za zavazadla navíc musíte doplácet několik stovek korun. Počítejte také s tím, že do letadla nemůžete vzít tekutiny o objemu více než 100 ml. Vynahradit si to můžete alespoň nákupem v bezcelní zóně.

IMG_0384

Osobní zkušenost: Létám pravidelně se společností RyanAir, kde je zdarma zavazadlo o rozměrech 50 x 40 x 22 cm a váze 10 kg. Upřímně, na většině cest jsem váhový limit nedodržela a zatím poplatek neplatila. Doufám, že se to po tomto článku nezmění. Důležité je, ať má vaše zavazadlo normální tvar, aby jej nikdo neměl potřebu kontrolovat. Pro zajištění přirozeného vzhledu kufru, používám vakuové sáčky, do kterých naskládám oblečení a vzduch vysaji vysavačem. Výška je poté poloviční a já mohu sbalit více věcí.

Dobrou zprávou je, že od minulého podzimu RyanAir povolil kromě příručního zavazadla také kabelku nebo menší batoh.

RyanAir létá na letiště Stansted v Londýně. Doprava autobusem do centra stojí do £10. Stansted Express, který zajišťuje vlakovou přepravu, nabízí jednosměrnou jízdenku přibližně za £20. Výhodou je, že jste v centru za necelou hodinu. Když si objednáte jízdenky online, můžete ušetřit více než polovinu. Za rezervaci 7 dní předem zaplatíte £12 a pouhých £8 v případě, že lístek koupíte 30 dní před cestou.

Autobusem nebo autem

Pokud z jakéhokoliv důvodu nechcete létat, můžete jet autobusem. Nejvyužívanější autobusovou společností, která zajišťuje přepravu z Prahy do Londýna a zpět, je Student Agency. Ceny za jednosměrnou jízdenku jsou jednotné bez závislosti na termínu cesty. Pohybují se kolem 2 000 Kč.

Výhodou tohoto způsobu cestování je vyšší povolená velikost a hmotnost zavazadla. Student Agency má v ceně jízdenky dvě zavazadla – jedno příruční a druhé o rozměrech 30 x 60 x 80 cm a maximální váze 30 kg. Jako další výhodu bych zmínila, že cestu nemusíte moc plánovat a stačí vám koupit lístek pár dní předem. Nevýhodou ovšem může být nedostatečné pohodlí a přibližně den strávený na cestě.

Další variantou je jízda autem. Můžete jet svým vlastním nebo sdílet cestu s ostatními. Pro vyhledání spolucestujících existuje kromě sociálních sítí také webová stránka blablacar.com. Lidé zde nabízí přepravu z místa A do místa B. Výhodou je větší pohodlí a možnost mít sebou více zavazadel. Navíc si můžete kdykoliv zastavit, a tím tak poznat zajímavá místa po cestě.

Zvolíte-li cestu autem, nezapomeňte na přepravu z pevniny na ostrov. Ta je zajištěna buď trajektem nebo eurotunelem. Lístky na trajekt se pohybují v cenovém rozmezí £40 až £100 a online si je můžete koupit na ferryonline.co.uk.

Cesta eurotunelem vás může vyjít až na £200. Trajekt tedy vychází většinou levněji, ovšem cesta trvá zhruba o 2 hodiny déle.

Rozhodnete-li se pro cestu vlastním autem, nezapomeňte se informovat o aktuálních zákonech vztahujících se k osobním vozidlům a taky myslete na to, že se nevyhnete od anglických hranic řízení po levé straně.

538856_4831853037003_1180276958_n

Doprava v Anglii

Co se týká cestování po Anglii, záleží na vás, zda dáte přednost vlakům nebo autobusům. Obecně jsou autobusy mnohem levnější než vlaky (často o více než polovinu), ovšem jsou pomalejší a na některých linkách méně frekventované.

Pro online rezervaci nebo získání informací o spojích můžete navštívit webové stránky nationalrail.co.uk pro vlak a pro autobus vám doporučuji nationalexpress.co.uk. Jedná se o největší autobusovou společnost v Anglii, která zajišťuje dopravu mezi anglickými městy a letišti. Plánujete-li cestovat často a je vám do 26 let, vyplatí se mít slevovou kartu, díky které získáte 30% slevu z běžné ceny jízdenky.

Pořízení autobusové karty stojí £10 na rok, u vlaku je to £30 a vše můžete vyřídit online.

10849847_10203533508560757_8153992383382886001_n

Ubytování

Dalším důležitým bodem na seznamu je ubytování. Jak už jsem zmínila v prvním článku, často je lepší najít si ubytování předem a mít tak jistotu, že se máte po příjezdu hned kam nastěhovat.

Při hledání vám pomůže několik webových stránek. Jedny z nejznámějších jsou gumtree.co.uk, rightmove.co.uk, zoopla.co.uk a spareroom.co.uk.

Jakmile si najdete vhodný byt, neváhejte kontaktovat majitele a snažte se s ním domluvit na podmínkách a termínu vašeho nastěhování.

Sehnat ubytování si můžete také díky českým či zahraničním komunitám na sociálních sítích. Bydlení s dalšími Čechy může být v začátcích jednodušší a nápomocné. Mohou vám předat své zkušenosti a kontakty.

Nezapomeňte ale, že tak přicházíte o možnost denně komunikovat v anglickém jazyce, poznávat lidi z jiných zemí a objevovat nové kultury.

Ubytování se dá sehnat i přímo na místě. Na prvních pár dní v zahraničí si můžete zaplatit levný hotel nebo využít takzvaný couchsurfing, kde nabízí lidé ubytování přímo v jejich domovech. Poté můžete denně obcházet realitní agentury, obvolávat majitele bytů a chodit na prohlídky, abyste přesně věděli jak byt vypadá v reálu.

Ať už si vyberete jakoukoliv cestu, dávejte si pozor na pár základních věcí.

Smlouva 

Vyplatí se mít důkaz o bydlení a jeho podmínkách. Mám na mysli hlavně výši měsíčního nájmu a termín pro jeho splacení, délku výpovědní doby a dobu na kterou je ubytování sjednáno (pokud je), výši depozitu, zda nájem zahrnuje účty za energie a council tax. Smlouva může být v klasické podobě nebo jen jako konverzace v emailu. Důležité je, aby bylo vše doložitelné v případě nedorozumění.

Depozit

Jedná se o poplatek, který se běžně platí majiteli před nastěhováním. Většinou je ve výši jednoho měsíčního nájmu. Majitel má povinnost vám jej vrátit, jakmile se z bytu odstěhujete, pokud jste během pobytu něco nezničili nebo nerozbili. Pro zabezpečení je dobré pořídit fotky celého bytu hned po nastěhování.

Poplatek agentuře

V případě, že vám byt zprostředkuje agentura, může za své služby požadovat poplatek ve výši zhruba £200. Je-li poplatek vyší, doporučuji vám vyhledat jinou agenturu.

Všechny účty v ceně nájmu nebo navíc

Patří zde účty za vodu, elektřinu, plyn, TV, internet, council tax (obecní poplatek, ze kterého se financují veřejné služby).

Výpovědní doba

Jedná se o časový interval, ve kterém musíte vy nebo majitel bytu informovat druhou stranu o plánovaném vystěhování. Tedy, jakmile se rozhodnete přestěhovat, musíte to sdělit 2 až 4 týdny předem.

Výše měsíčního nájmu

Závisí na oblasti, ve které žijete, obvykle ubytování v centru města a v lepších čtvrtích bývá dražší než na okraji. Dále zde hraje roli, zda bydlíte ve sdíleném bytě či si pronajímáte svůj vlastní, máte-li byt již vybaven nábytkem či nikoliv, zda je v perfektním stavu nebo potřebuje renovaci a hlavně tedy, zahrnuje-li již všechny účty nebo je musíte platit navíc. Nájemné se uvádí obvykle buď za týden (per week = pw), nebo za kalendářní měsíc (per calendar month = pm).

Přehled nejčastějších možností ubytování:

  • 1 bedroom flat = vlastní jednopokojový byt zvlášť s obývacím pokojem, kuchyní a koupelnou.
  • Studio flat = jeden velký pokoj s kuchyní, ložnicí a obývacím pokojem dohromady + samostatná koupelna.
  • Single/double room = pokoj s jednolůžkovou/manželskou postelí ve sdíleném domě/bytě.

U sdíleného bydlení mám pro vás jednu radu. Pokuste si již na začátku se svými spolubydlícími stanovit určitá pravidla tak, aby se zabránilo nedorozuměním. Nejedná se o nic velkého, jde hlavně o úklid společných prostor a o nákup společných věcí.

028

Osobní zkušenost: Musím se vám přiznat. Před cestou do Anglie jsem si nemusela hledat ubytování. Můj přítel žije v Anglii již několik let, takže jsem se stěhovala přímo k němu. 

Práce

Jakmile jste v Anglii a máte kde bydlet přichází na řadu další krok – hledání práce.

Než se začnete o nějakou práci ucházet, je důležité mít National Insurance Number (NIN). Jedná se o speciální kombinaci čísel a písmen, díky kterým můžete v UK pracovat a odvádět daně. Jeho vyřízení trvá přibližně 5 týdnů a vše začíná pohovorem v Jobcentre Plus. Domluvit si jej můžete na telefonním čísle 0845 600 0643.

Oficiálně vás mohou zaměstnat až jakmile máte NIN vyřízené. Takže budete-li hovor odkládat, můžete si zbytečně prodloužit dobu bez práce.

Osobní zkušenost: Do Jobcentra jsem volala druhý den po příjezdu. Upřímně jsem z něj měla strach, nebyla jsem si jistá, zda budu všemu rozumět a co po mě budou chtít. Nakonec vše proběhlo bez problémů. Pracovník Jobcentra se mě zeptal na jméno, datum narození, bydliště a na důvod žádosti o NIN – práce. Poté mi řekl referenční číslo, pro případ, že bych je z jakéhokoliv důvodu potřebovala kontaktovat. Číslo jsem si pro jistotu nechala dvakrát zopakovat. Dále mi navrhl termín schůzky a místo jejich pobočky, kam jsem měla přijít. Slíbil také, že všechny informace obdržím poštou. Měla jsem štěstí a na schůzku jela hned další týden. S sebou jsem vezla Proof of identity (doklad totožnosti – pas a občanský průkaz) a taky dopis, který mi poslali – tím jsem doložila Proof of address (doklad o bydlišti). V mnoha diskuzích jsem četla, že lidé museli předložit více dokladů. Mě ovšem stačily pouze tyto 3 a žádost jsem měla bez problémů schválenou. Během samotného pohovoru jsem odpovídala na základní otázky, takže opět nebyla nutná velká slovní zásoba. Asi za měsíc mi přišel dopis s mým číslem a vše bylo oficiální. Hurá!

Vrátím se ještě na chvíli k životopisu, o kterém jsem se krátce zmínila v prvním článku. Jeho vzhled a forma hraje významnou roli v celém procesu hledání práce a proto musí vypadat co nejlépe.

Pokud nevíte, jak životopis sestavit a na co nezapomenout, doporučuji vám využít Curribuilder.

IMG_2087

Životopis by měl být stručný a obsahovat několik základních sekcí.

  • Osobní informace – jméno, bydliště, e-mail, telefonní číslo.
  • Shrnutí – jehož cílem je vyzdvihnout přednosti a dovednosti tak, abyste zaujali zaměstnavatele a odlišili se od ostatních uchazečů.
  • Zkušenosti – tedy praxe a všechna předchozí zaměstnaní. Jedná se asi o nejdůležitější sekci v životopise, kterou nesmíte podcenit.
  • Vzdělání
  • Certifikáty – máte-li nějaké, určitě se s nimi pochlubte. Je však důležité rozlišit, které stojí za zmínku a které se hodí jen na památku.
  • Dovednosti – všechny přednosti, jakými mohou být počítačové programy, řidičské dovednosti, obsluha speciálních přístrojů a mnoho dalších.
  • Doporučení/Reference – tato sekce může být pouze doplňující, rozhodně ale přidá na důvěryhodnosti. Zkuste poprosit některého ze svých bývalých zaměstnavatelů, aby o vás sepsal pár vět. Ty pak společně s jeho jménem, pozicí a kontaktem přidejte do svého životopisu.

A jak si tedy najít práci? Na internetu najdete spoustu článků a osobních příběhů o tom, jak hledat práci v Anglii.

Podle mě hraje důležitou roli vytrvalost a píle. Vyhledejte si všechny pracovní agentury ve vašem městě. Navštivte je, zaregistrujte se a čekejte na jejich nabídky. Neříkám, že práce přes agenturu je nejlepší volba. Mnohem výhodnější a finančně lepší je pracovat přímo pod konkrétní firmou. Ovšem výhodou agentur v UK je, že za jejich služby nemusíte platit. Tak proč to nezkusit a nezajistit si pro začátek alespoň pár hodin práce týdně.

Jakmile se zaregistrujete do agentur, vydejte se na procházku městem s taškou plnou životopisů. Navštivte hotely, restaurace, kanceláře, obchody a nechte jim svůj životopis. Po večerech můžete procházet internetové portály nabízející práci a posílat životopisy online. Mezi ty nejvíce využívané servery patří gumtree.co.uk, indeed.co.uk a jobsite.co.uk.

Nezapomeňte na to, že důležitou roli hraje také vaše vystupování. Nakonec nemusíte mít pro danou práci dostatek zkušeností, ale díky vašemu elánu a chuti do práce můžete zaměstnavatele přesvědčit, aby vás najal. Nebudu vám nic nalhávat, ze stovky rozeslaných životopisů se vám ozvou jen na několik. To vás ale nesmí v žádném případě odradit. Protože jedna nabídka určitě vyjde a vy se pak budete moci pustit do práce, do učení se novým věcem a poznávání nových lidí. Takže se obrňte proti odmítnutí a dejte se do toho!

Anglické telefonní číslo

Další nezbytností pro život a práci v Anglii je anglické telefonní číslo. Stejně jak v ČR tak také tady najdete spoustu mobilních operátorů.

Své služby zde poskytuje nám známý Vodafone, dále například EE, Three, Orange a Giffgaff.

Co se týká dobíjení kreditu, funguje to podobně jak v České republice. Můžete si vyřídit Contract (paušál), který vám bude měsíčně automaticky strhávat peníze z účtu v předem smluvené výši.

Druhou možností je Pay As You Go (kredit), kdy je dobíjení zcela ve vaší režii a vy se tak nezavazujete k žádné dlouhodobé smlouvě.

Pro první měsíce vám doporučuji Pay As You Go, hlavně díky jeho jednoduchému založení. Důležité je udělat si průzkum nabídek na trhu, srovnat ceny a vybrat vhodného operátora. Poté stačí navštívit nejbližší pobočku, zakoupit si sim kartu, nabít ji a dále můžete vše spravovat, dobíjet či měnit přes internet.

U dobíjení mám pro vás jedno upozornění – dávejte si pozor, zda si v nabízených možnostech zvolíte jen obyčejný Top Up nebo speciální balíček se službami navíc. Obyčejný Top Up se hodí na volání či psaní zpráv do zahraničí. V případě, že ho budete využívat normálně, vydrží přibližně týden.

Osobní zkušenost: Po mém přestěhování jsem si zakoupila sim kartu od Vodafone. Platila jsem £10 měsíčně a k tomu získala 500MB dat, 150 volných minut a neomezené sms. Mělo to ale jeden problém (aspoň já nepřišla na jiné řešení). Musela jsem si hlídat, kdy mi kredit dojde a nemohla ho dobít ani den předem. Což většinou dopadlo tak, že jsem ráno na cestě do práce zjistila, že jsem na nule a nemůžu volat ani psát. Momentálně mám novou kartu od Giffgaff. Aktivovala jsem ji přes internet a zakoupila si balíček v hodnotě £10. Získala jsem 1GB dat, 500 volných minut a neomezené sms. Výhodou je, že si můžu psát a volat se všemi z Giffgaff zadarmo a jelikož jej mají skoro všichni mí známí, momentálně dobíjím Goodybags za pouhých £5 na měsíc. Tato síť má i další výhody – umožňuje Top Up předem a neustále vás informuje o vašem zůstatku a době vypršení stávajícího kreditu.  

Bankovní účet

Posledním bodem na našem pomyslném seznamu je založení bankovního účtu. Celý proces se může u jednotlivých bank lišit a jak jsem si všimla, jejich požadavky se často mění. Pokusím se vám zhruba přiblížit, jak to probíhá.

V první řadě je opět na vás, kterou banku si zvolíte. Mezi ty nejvíce využívané patří Lloyds Bank, Barclays, NatWest a Santander.

Před tím, než se vydáte na pobočku, ujistěte se, že máte všechny potřebné doklady. Stejně jako u žádosti o National Insurance Number i tady potřebujete Proof of identity a Proof of address (nejlépe na dopise od vašeho zaměstnavatele).

Jakmile máte tyto doklady, účet vám otevřou do několika minut. Poté přibližně do týdne obdržíte poštou kartu, PIN a také všechny informace k internetovému bankovnictví. Výhodou oproti ČR je, že jak běžný účet, tak také internetové bankovnictví a výběry z bankomatu v UK jsou zdarma.

Osobní zkušenost: Pro svůj účet jsem si vybrala Lloyds Bank hlavně z důvodu, že můj přítel má u nich účet už několik let, nikdy neměl žádný problém a vždy mu pracovníci banky vyšli vstříc. Jakmile jsem tedy získala dopis od svého zaměstnavatele, vydala jsem se na pobočku a požádala o založení nového účtu. Během krátkého pohovoru se mě ptali na osobní údaje a účet jsem měla hotový během 15 minut. Za zmínku stojí jen to, abyste si pohlídali možnost vybírat hotovost ze všech bankomatů. Na závěr jsem si vymyslela uživatelské jméno a 2 hesla pro internetové bankovnictví, dostala dokument se všemi detaily a odešla s úsměvem na tváři. Za pár dní mi přišla moje karta (další úsměv na tváři), následně podklady pro online přístup k účtu a nakonec i PIN. Nemusím vám ani říkat, že jsem to šla hned oslavit prvním nákupem!

Tím jsme se dostali k závěru všech těch né zrovna příjemných povinností, které vás čekají na začátku. Všechny položky na našem TO DO listu si můžeme odškrtnout a teď už spolu začneme objevovat nová města, místa a krásy života (doufám) nejen v Anglii.

BB

Advertisements
Normální

2 thoughts on “Stěhování do Anglie, část 2.

  1. Pingback: Můj rok v zahraničí | beabruska

  2. Pingback: Život v Bournemouth | beabruska

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s